Report o náhodné návštěvě klubu Pacha na Ibize a noci The Dark Forest pod taktovkou Swedish House Mafia.

Pondělí
Vstávačka, jak jinak než před obědem, takže bylo důležité vykulit se z postele a zajít do hotelové restaurace pojíst něco dobrého z bohatého obědového rautu. Poté jsme, značně posíleni, mohli už jen rozmýšlet, jaké aktivity budeme provádět po zbytek dne. Třetí den naší dovolené se tak trochu nesl ve znamení bližšího prozkoumávání San Antonia, takže jsme sbalili opalovací krémy, ručníky, na oči nasadili sluneční brýle, nazuli pohodlnou obuv a vydali se po několikakilometrové promenádě směrem ke Café Del Mar. Po přibližně dvou hodinách ležérní procházky za největšího parna jsme, značně vysíleni, dorazili na ono (v té době opuštěné) legendární místo, kde se den co den (za účasti několika tisícového davu) odehrává jedna z nejromantičtějších scenérií západů slunce na světě. 
Od baru Café Del Mar byly už z dálky vidět obrovské bíločerné flayery upozorňující na párty v klubu Pacha, kde v ten večer zrovna vystupovali Swedish House Mafia, abych se přiznal, pozornost jsem tomu nijak zvlášť nevěnoval, obrovské billboardy, cedule a letáky lemují celý ostrov a lákají vás do klubů na své každovečerní párty, ale záleží na hudebním gustu každého jedince, aby si z bohaté nabídky vybral to mimořádné a neopakovatelné…

Bar Savannah	Část cedule u Cafe Del Mar

          
Chvíli jsme si odpočinuli a pozorovali nejrůznější scenérie, které nám nabízelo moře, každou chvíli kolem prosvištěl JumboJet, v dáli motorový člun táhl obrovský modrý padák, jachty se přibližovaly a vzdalovaly, občas se mihnul někdo na šlapadle, ale jinak celkem klid a pohoda. Po relaxu jsme se tentokráte zadními uličkami vydali zpět k hotelu. Odpoledne krásně uteklo, blížil se večer, bylo na výsost jasné, že nebudeme sedět na hotelu, když je všude tak rušno a život na ostrově teprve začíná! Náhle nám z Čech přijde doporučení, ať navštívíme klub Pacha na druhé straně ostrova, že tam zrovna dnes vystupují Axwell, Ingrosso a Angello a že to bude VELKOLEPÉ. Po večeři jsme se tedy museli znovu vydat na promenádu, konkrétně do M-Baru, kde jsme za krásných 49 Euro zakoupili vstupenky do ráje se znakem dvou višní.

Cesta směr Eivissa ( Ibiza)
Do Eivissy se dalo jet několika způsoby, stopem, taxíkem nebo autobusem, od místa zakoupení tiketů (M-bar) je autobusové nádraží opravdu kousek, tak jsme zvolili úspornou cestu pravidelnou „disko“ linkou. Už během ní byla obrovská zábava, když se skupinky německých a britských teenagerů předháněly, kdo koho přeřve ve zpívání národních písní. Po levé straně míjíme klub Privilege, kde zrovna v ten večer vystupoval Tiesto, autobus se konečně trochu vyprázdnil a před nás si sedá slovensky mluvící pár, se kterým se ihned dáváme do řeči. Od mladíka, který zde již několik let sezónně pracuje, se dozvídáme, že Privilege je největší „hovno“ na Ibize a naopak Pacha, kam máme namířeno, je prý největší luxus, který se dá vůbec zažít. To v nás vzbuzuje ještě větší napětí a očekávání.

Pacha
Konečně jsme dorazili na místo určení. Vystupujeme z klimatizovaného autobusu a rychlým krokem se blížíme ke vstupu. Tam nám nekompromisní ochranka typu „univerzální vojáci“ přejedou laserovou čtečkou vstupenku a náhle jsme uvnitř nejluxusnějšího klubu na Ibize a možná i na světě. Prostory Pachy se dají velmi těžko popsat, ale obrovský parket je kolem dokola úchvatně vyřešen mnohými schody a vstupy na malé, či větší balkony a terasy, odkud se dalo pozorovat dění na parketu a vskutku - bylo se na co dívat.

Zajímavým řešením by bylo pronajmutí stolu na večer ve stylu „all inclusive“ (šampaňské, ovoce, víno a jak se zdálo i luxusní společnice) to vše stálo pouhých 1600 Euro. Skutečným problémem bylo hledání toalet, abychom je našli, museli jsme projít snad desítkami místností, ale nakonec se to podařilo. Na chvíli jsme se přemístili do prostorů venkovních balkonů, kde jsme se značně unešeni snažili načerpat co možná nejvíc z té pozitivní energie, která na nás dýchala doslova z každého kousku Pachy a bujarého barevného mixu lidí všech národností okolo nás. To opravdu jinde nezažijete!

Z terasy zpět směr taneční parket
To, co jsem po otevření dveří viděl a slyšel, mi málem přivodilo infarkt. Srdce se roztlouklo, husí kůže po celém těle, pocit štěstí a obrovský nával emocí. Z „repráků“ zrovna znělo „Leave The World Behind“, když vzduchové dělo do největšího kotle, kam by se už ani myš nevešla, foukalo desetitisíce malých zlatých třpytivých lístků, ze stropních plynových děl tryskalo gigantické množství studeného CO2 a za „mixákem“ jako tři králové poskakovali Axwell, Sebastian Ingrosso a Steve Angello. Neopakovatelný okamžik!

               

Nemělo význam chtít se probít na parket, nebo hledat jiné místo, klub byl beznadějně zaplněn, a tak mi pro následující chvilky postačil úzký prostor za zábradlím, odkud jsem měl krásný rozhled. Pořizuji několik záznamů na mobilní telefon, abych si tyto okamžiky mohl připomínat.

K mé smůle si mě asi po půl hodině všimla dvoumetrová gorilí ochranka, a tak jsem raději uposlechl jeho výzvy a útulné místo dobrovolně opustil. Představa, že mě vynáší z klubu, nebyla moc příjemná, ale kam se vydat? 
Opět jsme se na chvíli vrátili na romantické venkovní terasy a znovu si užívali kouzel tohoto klubu, pak následoval přesun do malého baru v horních patrech a opět pozorovávání veškerého dění okolo. Úchvatné krásky se vlnily v obrovských skleněných, vodou naplněných, nádobách připominající sklenky na přípitek. Dokonale upravení lidé cupitali sem a tam a já konečně zjistil, jak vypadá višňový ráj. 
Když jsme se toho všeho dostatečně nabažili, sešli jsme několik schodů a opět vstoupili do dveří, které nám přichystaly další příjemné překvapení. Malá stage bez barevných světel, kde byli jen samí černoši s afry, rovnými kšilty, volným oblečením, ale co bylo nejlepší - všichni neskutečně pařili na pravý americký Chicago house, ve vzduchu byla cítit svoboda a uvolnění, hudba neměla žádné silné melodie, jen úderné rytmické a velmi taneční beaty. Opět jsme se nechali unést atmosférou a ukázali těm „amíkům“ trochu „středoevropského tance“.

Všechno to rychle uteklo, hodinky najednou ukazovaly 5:00, únava po celodenním pobytu na slunci už byla znát, a tak jsme se rozhodli pro návrat do hotelu, kam jsme dorazili za ranního rozbřesku.
Shrnutí?

Návštěva The Dark Forest pro mne byla bezpochyby největší emocionální i hudební zážitek a pomyslným vrcholem ze všech tanečních i hudebních akcí, které jsem doposud navštívil a jen těžko bude něčím překonán.

Pokud se někdo chystáte trávit dovolenou na Ibize, rozhodně si nenechte ujít některou z nocí Swedish House Mafia, Pro rok 2010 se bude jmenovat Masquerade Motel a vzhledem k věhlasu, který švédské trio zaznamenává všude kam vstoupí, půjde bezpochyby o nejvěhlasnější taneční noc na Ibize roku 2010. Více o ní se dočtete zde: http://dirtymusic.cz/rozhovory_clanky_10.html

Rovněž pro vás máme připravený Ibiza speciál, kde najdete veškeré důležité informace kdo, kdy a kde vystoupí. Prozkoumat jej můžete zde:http://dirtymusic.cz/ibiza.html

pro www.dirtymusic.cz připravil Jen Zelenka

 

Sdílet článek na: