Den s kalendářním datem 20. 8. 2010 pro mě začal jako většina mých standardních dní. Probudil jsem se kolem půl dvanácté dopoledne, do ruky si vzal svůj iPhone, ve kterém jsem pročetl nové e-maily, zkontroloval zprávy na Twitteru, a nepřijaté hovory, mezi kterými byl i jeden od mého kamaráda a všem dobře známého FilmMakera Daniela Pánka. Hned jsem mu volal zpět s otázkou co se děje a on mi jen řekl "někdo ti ted‘ zavolá", abych přijal cizí telefonní číslo. To se stalo ihned po skončení hovoru. Volal mi Petr Tajčman, který mi sdělil, "bud‘ v klidu, Axwell o tobě ví, budeš s ním". Vjela do mě nepopsatelná radost a ta obrovská nervozita, ze mě konečně začala padat. Přes pootevřené okno na mě svítilo sluníčko a já si řekl: vyšlo to…
Okno jsem otevřel dokořán a obloha byla zcela jasná. Zapnul jsem PC, rychlovarnou konvici, připravil si snídani, dal sprchu, nachystal se na to setkání a ve 14:00 jsem už s bráchou a dvěma kamarády vyráželi směr Máchovo jezero.

Na Mácháči jsem se sešel s mnoha známými, mezi kterými byli např. přátelé ze serveru DirtyMusic, rovněž jsem něco prohodil s DJem Brianem, nebo již jmenovaným Danielem Pánkem a nakonec jsem se sešel s Petrem, který mi řekl jediné, "až ti napíšu SMSku, sejdeme se u Red-Bull stanu". Zpráva do mého iPhonu dorazila okolo 23:00 hod. Vzal jsem ještě bráchu a vydali jsme se ke stanu, kde na nás už Petr čekal a povídal "tak jdeme".

Šli jsme směrem backstage, do které akorát člunem přiváželi Maxe Vangeliho, ten šel ihned na své vystoupení. Přibližně po 10 minutách našeho pobytu v backstage  za námi opět přišel Petr a řekl nám, že jedeme lod’kou pro Axwella.

Pořád jsem nemohl uvěřit, že je to realita. Nastoupili jsme do lod’ky a vydali se na místo, kam Axwella s jeho managerem přivezlo auto. Oba přistoupili k nám na palubu a Axwell jen řekl "jedem do backstage, všechno uděláme tam". Vydali jsme se tedy zpět, když jsme proplouvali kolem taneční scény, všichni jsme byli doslova ohromeni pohledem na neuvěřitelný dav lidí, který se nashromáždil na pláži, kde měl přibližně za hodinu a půl vystoupit náš prozatímní společník Axwell.

                    

 

V backstage  už čekali kameramani, a ihned po příjezdu se šlo na rozhovory, poslední věta v interview byla, že pro Axwella mají překvapení. Tím jsem byl já s jeho logem vytetovaným na předloktí pravé ruky, důvod byl jediný a je stejný jako tomu je např. u fanoušku rockových, nebo metalových kapel, kteří si nechávají běžně vytetovat loga svých oblíbených skupin na nejrůznější místa celého těla. Z mé strany je to projev uznání a respekt za to, co Axwell dokázal v House Music a taneční hudbě. O mém tetování už věděl z dřívějška, kdy jsem mu jej ihned po dokončení v tetovacím studiu poslal vyfocené. Potěšilo mě, když si jej pověsil na svůj Twitter atd. I tak byl v backstagi mou přítomností překvapený a pozdravně mě obejmul, poté vyndal svůj iPhone, kterým si nás zvěčnil společnou fotku. Při tom všem se ho slečna, která s ním prováděla rozhovor zeptala. "Co na to říkáš, když to (tetování) ted‘ vidíš na živo"? On jen nadšeně odpověděl: "it’s unreal it’s unreal" (to je neskutečný, to je neskutečný).

Poté jsme se vyfotografovali do našeho soukromého alba a udělali několik úsměvů pro fotografy, na řadu přišlo i povinné zapózováni do kamer a pak už jsme si jen povídali mimo ně o všem možném. Musím na Axwellovu adresu říct, že to je člověk, který si vůbec na nic nehraje, nepovyšuje se a hlavně je svůj, zkrátka osobnost po všech směrech

                    

Dlouho jsem měl v hlavě CD, které jsem mu chtěl vždycky udělat - jednalo se o můj mix The Best of Axwell, které jsem dokončil tři dny před naším setkáním, při této příležitosti jsem mu jej chtěl předat osobně společně i s druhým CD, na kterém byl jeden z jeho tracků v mém bootlegu.
Toto CD najdete k poslechu nebo ke stažení zdarma na www.SoundCloud.com/DavidNovacek
Společné chvíle s Axwellem a jeho managerem trvaly až do tři čtvrtě na jednu kdy měl jít předvést své umění před netrpělivé publikum.
Tak jsme se rozloučili, a má poslední věta byla, že si jdu jeho vystoupení užít do davu. O tom, jak zahrál, už opravdu netřeba diskutovat 
KING OF HOUSE MUSIC

 

PS: Tímto za vše děkuji Petru Tajčmanovi.

Pro www.dirtymusic.cz David Nováček

Sdílet